„Je to nekalé?“
Jak určit, kdy je obchodní praktika nekalá?
Palčivá otázka spotřebitele bude nepochybně znít takto: „Jak zjistím, že je určitá obchodní praktika nekalá?“
- Černá listina: praktiky, které jsou VŽDY zakázány
- Klamavé tím, že uvádějí nesprávné informace
- Klamavé tím, že vynechávají informace
- Agresivní marketing
- Jiné případy
Černá listina:
praktiky, které jsou VŽDY zakázány
Naštěstí je tu Směrnice o nekalých obchodních praktikách, která odpověď na tuto otázku usnadňuje. V první řadě na základě Směrnice jsou některé obchodní praktiky vždy zakázány. Aby se zajistilo, že obchodníci, marketingoví odborníci a spotřebitelé jednoznačně ví, co je zakázané, byla vypracována Černá listina 31 nekalých praktik. Tato listina platí ve všech 28 členských státech EU.
Stáhněte si kompletní brožuru NOP
(760 kB)
(pdf).
Jak zjistit legálnost určité obchodní praktiky
Legálnost určité obchodní praktiky, která není výslovně zakázána, je možné stanovit tak, že se vyhodnotí podle konkrétních zákonných kritérii. Směrnice podrobně popisuje dvě hlavní kategorie nekalých obchodních praktik - „klamavé“ a „agresivní“. Vlastně naprostá většina praktik, které by byly považovány za nekalé, by spadala do těchto ustanovení.
Test průměrného spotřebitele
Čestnost nebo nekalost obchodní praktiky se hodnotí podle měřítka „průměrného spotřebitele“. Průměrný spotřebitel, podle výkladu Evropského soudního dvora, je „přiměřeně dobře informován a je v rozumné míře pozorný a opatrný“, s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory.
Je-li obchodní praktika zaměřena na určitou skupinu spotřebitelů (například na kategorii zranitelných spotřebitelů), potom je průměrný člen této skupiny měřítkem.