Černá listina: zakázané obchodní praktiky
Na základě Směrnice jsou některé obchodní praktiky v celé Evropě VŽDY zakázané. Jinými slovy, tyto obchodní praktiky jsou za nekalé považovány za všech okolností. Není zapotřebí žádného posouzení jednotlivých případů podle ostatních ustanovení Směrnice.
Aby se zajistilo, že obchodníci, marketingoví odborníci a spotřebitelé jednoznačně vědí, co je zakázané, byla vypracována Černá listina 31 nekalých praktik.
Citový nátlak
Výslovné sdělení spotřebiteli, že pokud si produkt nebo službu nekoupí, ohrozí to pracovní místo nebo živobytí obchodníka.
Inzerování produktů, jejichž prodej není dovolený
Tvrzení nebo vytváření dojmu, že prodej produktu je dovolený, i když tomu tak není.
Nepravdivé tvrzení obchodníka o tom, že disponuje značkami důvěry a kodexy
- Obchodník, který tvrdí, že podepsal kodex chování, ačkoli tomu tak není.
- Obchodník, který používá značku důvěry, značku jakosti nebo rovnocennou značku, aniž by pro ně měl potřebné povolení.
Obchodníci, kteří přivábí zákazníky jedním produktem a posléze začnou propagovat jiný produkt
Obchodníci, kteří jedním produktem či nabídkou nalákají spotřebitele ke koupi, ale posléze začnou propagovat jiný produkt. Obchodníci, kteří v takové situaci:
a) odmítnou ukázat inzerovaný předmět spotřebitelům;
b) odmítnou přijímat objednávky produktu nebo dodat produkt v přiměřené lhůtě; nebo
c) předvedou vadný vzorek produktu.
Přímé nabádání dětí: „Jdi a kup si knihu!“
„Začlenění do reklamy přímého nabádání určeného dětem, aby si inzerované produkty koupily nebo aby přesvědčily své rodiče nebo jiné dospělé, aby jim je koupili.
Poprodejní servis: „Celoevropské záruky“
Vyvolávání klamného dojmu, že poprodejní servis k výrobku je dostupný v jiném členském státě, než ve kterém je výrobek prodáván.
Profesionální obchodník se tváří jako spotřebitel
Nepravdivé tvrzení nebo vyvolávání dojmu, že obchodník nejedná za účelem spojeným s jeho obchodní nebo podnikatelskou činností, řemeslem nebo povoláním, nebo klamná prezentace obchodníka jako spotřebitele.
Klamavá reklama: např. „Končí pronájem! Musíme se zbavit všech zásob!“
„Tvrzení, že obchodník zamýšlí ukončit obchodování nebo se stěhuje, ačkoli tomu tak není.“
Advertorialy: „Neurčitá / zkreslená sdělení“
Využití způsobu reklamy, v rámci nějž zákazníci popisují vlastní zkušenosti s produktem, ve sdělovacích prostředcích, za kterou obchodník zaplatil, aniž by to byl spotřebitel schopen z obsahu, obrázků nebo zvuků jednoznačně poznat (placená reklama ve formě novinových článků, advertorial).
Poprodejní servis v jiném jazyce: např. marketing v češtině, poprodejní servis v angličtiněě
Obchodník, který garantuje poprodejní servis, ale teprve po uzavření transkace spotřebiteli oznámí, že bude tento servis poskytnut v jiném jazyce, než je ten, jímž doposud komunikovali.
Klamné využití „Omezených nabídek“: „Zvláštní nabídka, pouze dnes!“
Nepravdivé tvrzení, že produkt bude dostupný pouze po omezenou dobu nebo že bude dostupný pouze po omezenou dobu za určitých podmínek, za účelem přimět spotřebitele k okamžitému rozhodnutí. To spotřebiteli nedává příležitost nebo čas potřebný k učinění informované volby.
Klamná výhra ceny
Vytváření klamného dojmu, že spotřebitel již vyhrál nebo vyhraje, popřípadě že vyhraje, pokud bude jednat určitým způsobem, cenu nebo jinou obdobnou výhodu, ačkoli ve skutečnosti neexistuje žádná taková cena ani obdobná výhoda nebo pro získání ceny nebo jiné obdobné výhody musí spotřebitel vynaložit finanční prostředky nebo mu vznikají výdaje.
Vytrvalý a nevyžádaný prodej: „Po třetím telefonátu možná dojde na podepsání smlouvy …“
Vytrvalé a nevyžádané nabídky prostřednictvím telefonu, faxu, e-mailu nebo jiných prostředků přenosu na dálku za účelem propagovat produkt nebo službu.
Nepravdivé vytváření dojmu bezplatných nabídek: „Sluneční brýle zdarma“ nebo „vyzváněcí tóny GSM na Váš mobilní telefon zdarma“
Popis produktu slovy „gratis”, „zdarma”, „bezplatně” a podobnými, pokud musí spotřebitel zaplatit jakékoli jiné náklady, než jen nevyhnutelné náklady spojené s reakcí na obchodní praktiku a s vyzvednutím nebo doručením věci.
Klamavá tvrzení o výhře: Jak vyhrát v loterii
Tvrzení, že produkty usnadní výhru ve hrách založených na náhodě.
Pyramidové programy
Nalákání spotřebitelů, aby s příslibem odměny získávali do programu nové spotřebitele.
Použití léčky k oklamání spotřebitele
Propagace výrobku, který připomíná známou značku a spotřebitele uvádí v omyl, že se jedná o produkt stejného výrobce, i když tomu tak není.
Ceny: „Gratulujeme! Vyhrál jste cenu“
Obchodník, který nabízí účast v soutěži nebo cenu, aniž by byly uděleny ceny, které odpovídají uvedenému popisu, nebo jejich odpovídající náhrada.
Klamavé informace o tržních podmínkách
Obchodníci, kteří využívají nesprávných informací o produktu nebo místě, kde je k dostání - přičemž ve skutečnosti spotřebitel tento produkt může koupit jinde za nižší cenu či za výhodnějších podmínek.
Nepravdivá tvrzení o léčivé schopnosti: „Trickium 24 způsobí, že zhubnete“
Nepravdivé tvrzení, že produkt může vyléčit nemoci, poruchu nebo tělesné postižení.
Zavádějící objednací formuláře
Přiložení faktury nebo podobných dokladů pro provedení platby k marketingovým materiálům, čímž se ve spotřebiteli vyvolá dojem, že si inzerovaný produkt již objednal, ačkoli tomu tak není.
Zavádějící představa o právech spotřebitele: „Speciálně pro Vás“
Uvádění práv, která každému spotřebiteli všude zaručují již zákony EU, jako něčeho, co je na obchodníkově nabídce nové nebo odlišné.
Marketing, který využívá obav spotřebitelů o bezpečnost
Přehnané zneužívání strachu z bezpečnostních rizik „Věcně nesprávné tvrzení o povaze a míře rizika pro osobní bezpečnost spotřebitele nebo jeho rodiny, pokud si produkt nezakoupí.“
Vábivá reklama
Obchodník naláká spotřebitele pomocí atraktivní reklamy na mimořádné ceny, i když by si mohl být vědom toho, že jim tyto produkty nemůže nabídnout, případně že má za tuto cenu na skladě pouze několik kusů.
Pojistné nároky: Nikdo nebere telefon
Požadavek, aby spotřebitel žádající plnění z důvodu pojistné události předložil doklady, které nelze odůvodněně pokládat za důležité pro stanovení oprávněnosti nároku, nebo systematické neodpovídání na korespondenci za účelem odradit spotřebitele od uplatnění práv vyplývajících ze smlouvy.
Agresivní podomní prodej: „Ano, odejdu, jakmile vyřídíme administrativní záležitosti“
Osobní návštěvy u spotřebitele a nedbání požadavku spotřebitele opustit jeho byt a nevracet se.
Prodej pod nátlakem: „Ano, můžete odejít poté, co vyřídíme všechny papíry“
Vytvoření dojmu, že spotřebitel nemůže provozovnu opustit bez uzavření smlouvy.